Při hodnocení vlivů variant chemické údržby na životní prostředí lze v principu po stránce metodické (nikoliv procesní) vycházet z přístupů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Základní je hodnocení přímých vlivů, které záměr vyvolá na bezprostředně dotčených složkách životního prostředí. Dále jsou zde zahrnuté evidentní nepřímé vlivy, které se ve vazbě na hodnocený záměr odehrávají na jiných lokalitách. Zcela zásadní skutečností je, že je nezbytné posuzovat vliv na všechny složky životního prostředí a teprve na základě komplexního hodnocení rozhodovat o celkové přijatelnosti. Posuzovány a vzájemně porovnávány musí být všechny reálné varianty, včetně varianty nulové. Po stránce technologické se zde jedná o dva základní přístupy: chemický a inertní posyp (a jejich kombinace). V metodice je uveden obecný rozbor vlivů na jednotlivé složky životního prostředí včetně uvedení praktických příkladů, tak jak je popisuje zákon EIA. Uváděny jsou vždy faktory, které podporují, nebo naopak brání aplikaci příslušného postupu. Dále metodika obsahuje návrh metodických kroků pro celkové rozhodování o optimální variantě.
Metodika byla vytvořena za státní podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Národní program udržitelnosti I, projektu Dopravní VaV centrum (LO1610).