Laserové skenovací systémy jsou moderní a rychle se rozvíjející technologií sběru prostorových dat. Letecké systémy se vyvíjely již v devadesátých letech minulého století, označované jsou často jako lidary (LIDAR - Light Detection And Ranging). Po r. 2000 započal velmi rychlý rozvoj terestrických 3D skenujících systémů, kterých je nyní celá řada s různým principem sběru dat. Nejmladší technologií jsou mobilní mapovací systémy, jejichž prudký rozvoj započal skutečně nedávno, po r. 2005.
Nasnímaný objekt může být pomocí software zobrazen ve formě tzv. mračen bodů, na jejichž základě může být vytvořen model objektu, který lze přenést do CAD systému. Většina laserových skenujících systémů využívá nejmodernější pulzní laserovou technologii pro měření délek a určuje polohu bodů prostorovou polární metodou.
V porovnání s geodetickými metodami je laserové skenování neselektivní metodou měření. U geodetických metod včetně fotogrammetrie jsou pro následné modelování zjišťovány souřadnice vybraných charakteristických bodů objektu, jako například hran, vrcholů apod. Oproti tomu u laserového skenování jsou body rozmístěny neselektivně v pravidelném úhlovém rastru a charakteristické body objektu se získávají následným výběrem. Před měřením je tedy nutno uvážit požadovanou přesnost modelování nepravidelných objektů vzhledem k pokrytí jejich povrchu podrobnými body.
Tato metodika byla vypracována se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu ALFA, projektu TA02030759 Nové diagnostické metody jako nástroje podporující rozhodování týkající se údržby a oprav vozovek – přínosy a možnosti jejich využit
Czech
