Měření kvality ovzduší za účelem rozhodnutí, zda jsou dodržovány legislativou stanovené imisní limity by měla být vždy realizována legislativou definovanými postupy. Ale v případě, kdy je cílem porovnání dvou stavů vůči sobě navzájem či vyhodnocení trendu, pak se jeví jako velmi výhodné využít levnějších alternativ měření, jako jsou např. nízkonákladové senzory. Obecně je nízkonákladovým senzorům v posledních letech věnována značná pozornost, a to jak autoritami zajišťujícími měření kvality ovzduší v souladu s legislativními předpisy, tak v podobě vědeckých studií univerzitních týmů či výzkumných center. Vzhledem k diferenciálnímu chování senzorů různých výrobců v reálném prostředí a k složitosti problematiky kontroly kvality dat a udržitelnosti měření senzory žádná z výše uvedených autorit či institucí zatím nedefinovala jednotné metodické postupy pro nakládání s touto technologií.
Tento cíl si neklade ani předkládaná metodika. Ta byla pojata jako seznámení uživatele se správnou aplikací a manipulací se senzorickou jednotkou enviSENS, vyvinutou v rámci řešení projektu TH03030278 „Aplikace nízkonákladových senzorů pro měření kvality ovzduší v souvislosti s dopravními opatřeními“ včetně popisu základních principů fungování, vyhodnocování dat a doporučených aplikací.
Metodika byla vytvořena se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu Epsilon v rámci řešení projektu TH03030278 „Aplikace nízkonákladových senzorů pro měření kvality ovzduší v souvislosti s dopravními opatřeními“.
Czech
